Milan se nadchl pro akvaristiku. Pořídil si 200 litrové akvárium a pěkně si ho zařídil. Snažil se získat maximum informací, aby mu vše fungovalo. Rostlinkám se ale přesto nedařilo. Milan tušil proč. KH a pH vody mu neladilo. Uhličitanová tvrdost vody byla 5 dKH, ale pH měl 7,4. Zkoušel použit přípravky na snížení pH, ale ty měly jenom krátkodobý účinek. pH se tvrdošijně vracelo zpátky. Trochu pomohlo, když upravil výtok filtru tak, aby nečeřil vodu. Pořád to ale nebylo ono. Pak ho napadlo, že na internetu hodně četl o CO2. Původně jeho aplikaci považoval za jakousi specialitu, vhodnou spíše pro pár nadšenců. Přesto se rozhodl to zkusit. Zakoupil soupravu Biokvas. Když ji naplnil teplou vodou a nasypal do ní aktivační kapsle, začalo do akvária rychle probublávat vznikající CO2. pH vody se během 24 hodin upravilo na žádané hodnoty kolem 6,8. Ani reakce rostlin na sebe nenechala dlouho čekat. Již druhý den začaly vypouštět bublinky kyslíku a rostly jako o závod. Karel byl nadšen. Po čase ho přestalo bavit vyměňovat v Biokvasu náplně a začal přemýšlet o něčem dokonalejším a hlavně pohodlnějším. Rozhodl se investovat a zakoupil Gejzír CO2, soupravu tlakové CO2 láhve s manometrem a jehlovým ventilem. Pomocí počítače bublin si Milan přístroj perfektně vyladil. Dnes si ho nemůže vynachválit. 500g bomba mu v jeho akváriu vydrží asi 3 měsíce a během této doby Milan o Gejzíru ani neví. Zato rostliny o něm ví moc dobře. Rostou perfektně a Karel má konečně akvárium svých snů.
Živiny
Rostlina potřebuje pro optimální růst, vitalitu a pěkné vybarvení vyvážený poměr mikro a makroprvků. Ve většině zaběhnutých akvárií je dostatek až přebytek dusíkatých látek. Některé látky jako např. železo Fe, draslík K, hořčík Mg a stopové prvky jsou ale naopak v nedostatku, což může vést k viditelným příznakům (žloutnutí, opad listů, tvorba skvrn na listech…). Tzv. nenáročné rostliny si s nedostatkem výživy dokáží poradit lépe než tzv. rostliny náročné. Mají hluboký a rozsáhlý kořenový systém, kterým si živiny chybějící ve vodě dočerpají ze dna. Přesto řada z nich i tak velmi pozitivně reaguje na přihnojení kořenovými hnojivy např. kuličkami BIVOJ. Tzv. náročné rostliny je nutno pravidelně přihnojovat vhodným kapalným hnojivem. Z naší nabídky doporučujeme Bioflor nebo Colour Fe+.
Některé stopové prvky je dobré do akvária přidávat samostaně pomocí hnojiv obsahující pouze danný prvek např. Mangan.
Rostliny ve Zdenkově akváriu pořád neměly tu správnou zeleň. Byly bledě zelené a nejmladší listy byly téměř žluté. Pomocí testu Ferrin Zdenek zjistil, že ve vodě je nedostatek železa. Zakoupil si přípravek Colour Fe+ obsahující železo a další stopové prvky na pěkné vybarvení rostlin. Rostliny na jeho přidání rychle zareagovaly a do týdne dostaly krásně zelenou barvu. Zdenek byl spokojený a přidával Colour Fe+ každých 14 dnů po výměně vody. Asi po 2 měsících si ale všiml, že rostliny nejsou úplně v kondici. Starší listy jim začaly černat, na mladších listech se objevovaly "žlutá okénka" mezi žilkami. Některé stonkové rostliny začaly "ztrácet vršky".
Železa ale bylo ve vodě dost, spíše dokonce čím dále více. Zdenek zapátral na internetu a dozvěděl se, že by to mohlo být nedostatkem manganu. Ten se na rozdíl od jiných stopových prvků udrží ve vodě jen krátkou dobu. Zkusil ho přidat přípravkem Mangan+ a záhy zjistil, že jeho úvaha byla správná. Po krátkém experimentování se mu osvědčilo následující hnojení. Jednou za 14 dnů přidal po výměně vody Colour Fe+. Po další výměně vody za 14 dnů již Colour Fe+ vynechal a místo něj přidal Mangan+.
Filtrace
Způsob filtrace vody zásadním způsobem ovlivňuje její kvalitu. Základní chybou je, že převážná část filtračních zařízení akvárium příliš agresivně prokysličuje, dochází tak k nadbytečnému promíchávání vody a vzduchu. Ve vodě se pak rozpouští daleko více kyslíku než je to obvyklé v domovině většiny akvarijních ryb a rostlin. Současně dochází k vypuzování CO2. Zvedá se pH vody často vysoko nad 7.5 a stopové prvky jsou oxidovány do forem, které jsou pro rostliny nepřijatelné. Tím vytvoříme optimální podmínky pro růst řas.
Jak tedy správně filtrovat? Filtraci můžeme obecně rozdělit na mechanickou (zachycení hrubých nečistot), chemickou (zachycení nežádoucích chemických látek na speciálních sorbentech) a biologickou (rozklad nežádoucích látek pomocí bakterií) . Nejúčinější filtr bude tedy logicky takový, který bude mít různé druhy filtračních náplní a zaručí všechny tři stupně filtrace. Kromě toho by měl správný filtr mít:
- dostatečně velký objem (0,5 - 1% z celkového objemu akvária)
- regulovatelný výkon čerpadla umožňující nastavit průtok na minimum → nedochází k nadměrnému čeření vody, které podporuje růst řas a zhoršuje růst rostlin. Navíc voda obíhá přes filtrační média pomalu, takže bakterie mohou efektivně odbourat nečistoty.
- ústí filtru směřující pod hladinu vody
Biologický způsob filtrace je čištění akvarijní vody přes dostatečně objemné medium, cca 0,5-2% z objemu vody v akváriu. V médiu se vyskytují užitečné bakterie, které rozkládají nečistoty a odpoadní látky. Voda by měla přes takto objemné medium protékat pomalou rychlostí tak, aby se objem akvária přečerpal asi za hodinu. Výtok filtru by měl být umístěn asi 5-10 cm pod hladinou, aby nedocházelo k nadměrnému čeření vody a vypuzování CO2 z ní. Při tomto způsobu filtrace dosáhneme toho, že bakterie ve filtru stačí rozkládat zachycené nečistoty, nedochází k vypuzování CO2 a zvyšování pH do alkalické oblasti. Biologickou filtraci je dobré podpořit pravidelným vysazovaním prospěšných bakterií.
Vhodný substrát
Substrát je nezbytný pro dobré zakořenění rostlin. Volíme substrát, který nám neovlivní chemizmus vody a má vhodnou zrnitost. Nejvhodnější je drobně zrnitý substrát (1-3 mm) s vnitřní pórovitostí, který nesléhá. Dno je tedy optimálně provzdušněné a dobře vede teplotu. Vnitřní pórovitost mnohonásobně zvětšuje plochu pro osídlení bakteriemi. Substrát má proto velkou čistící schopnost a daleko lépe se v něm odbourávají odpadní látky. Substrát by měl být v dostatečné vrstvě, aby v něm rostlina pevně držela.